Zpět na seznam příběhů                      webmaster: zivotjevic@email.cz

 
24) Byl jsem feťák

Narodil jsem se v Americe do rodiny pastora a žil jsem s nálepkou „synáček kazatele“. Když mi bylo 13 let, začal jsem kouřit cigarety, pít alkohol a vykouřil jsem také svého prvního jointa – prostě jsem chtěl zapadnout. Takhle začal můj život dvou tváří. Pro moji rodinu, známé mých rodičů a sbor mého otce, jsem byl hodný, dobře vychovaný chlapec, jako malý andílek. Mé druhé já však byl ryzí ďábel, zdivočelý, rebel v každém ohledu. V 16 jsem kouřil marihuanu už skoro denně, vyzkoušel jsem i jiné drogy, analgetika, speed, kokain,acid, heroin a pil jsem pravidelně alkohol. Tuto temnou stránku svého života jsem stále před rodiči obezřetně tajil. To se dařilo dobře. V 19 jsem byl totálně závislý na kvalitním kokainu, dával jsem za něj všechny své peníze. V té době jsem ještě nevěděl, že jsem závislý, myslel jsem, že žiju super život, užívám si samé párty, zábavu s přáteli, prostě jsem se měl „dobře“.

Protože jsem musel dělat i něco v mém „běžném“ životě, nastoupil jsem na vojnu a zvládl jsem svou závislost skrýt. V roce 1987 jsem byl převelen do Německa. Žádný kvalitní kokain nebyl k nalezení, tak jsem zase jen při každé příležitosti hodně pil. V tom čase jsem ještě nevěděl, že mi Bůh Německo připravil jako východisko z mých problémů s drogami.

V roce 1989 jsem se seznámil s jednou dívkou, zamiloval se a musel jsem si ji jednoduše vzít. V roce 1990 jsem se i s manželkou vrátil zpátky do Ameriky a dlouhý čas šlo všechno dobře. Měl jsem práci, vydělával jsem dobré peníze, koupili jsme si dům a nové auto, moje žena a já jsme byli šťastní a vedli dobrý život. Ale v průběhu času jsem měl stále častěji pocit, že mi něco utíká, a že se neúčastním skutečného života. Někteří z mých starých přátel ještě stále pořádali divoké párty, a tak jsem už zase začal žít dvojí život. Na jedné straně byly bouřlivé noci – pokaždé, když byla příležitost a měl jsem na to peníze a na straně druhé spořádaný rodinný život. Tato zeď mezi mými dvěma životy mohla stát až do té doby, dokud má závislost nebyla opět silnější a dokud moje žena nezačala být podezíravá, že někdy nebývám dlouho do noci doma.

Protože jsem ji nechtěl ztratit, všechno jsem jí osvětlil a požádal ji o pomoc. Snažila se mi pomoci, jak to jen šlo. Po krátkém čase jsem svolil ke své první odvykací kúře, avšak bez velkého úspěchu. Pár týdnů na to jsem v tom už zase lítal. Pak následovalo vězení za držení drog, dále pokus o sebevraždu, díky kterému jsem skončil na státní psychiatrii. Bez drog jsem vydržel žít cca 4-8 týdnů, stále znovu jsem zkoušel žít normální život, ale potom – kvůli jedné situaci, určitému místu, dostatečnému množství peněz v kapse nebo osobě z té „scény“, jsem do toho spadl zase zpátky, na jednu noc až na čtyři dny jsem zmizel až do doby, kdy jsem zase neměl žádné peníze a žádnou příležitost.

Kajícný a zhnusený svým chováním jsem se opět vrátil domů. Sám jsem se ponížil, ztratil důvěru mé ženy, odhodil život… Stále stejná otázka: Proč se toho nemůžu zbavit? Proč! Proč! Proč! Život už nebyl žádná veselá párty, změnil jsem se v ubohého závisláka. Už jsem neměl žádnou kontrolu nad svým životem. Moje žena a celá rodina se mi snažili pomoci, jak jen mohli. Žádný pokus s AA-setkáváními (anonymní alkoholici – pozn. překladatele), psychiatrickými terapiemi a protidrogovými rehabilitacemi na bázi světové medicíny mi nepomohl. Krátcena to jsem byl už zase na drogách.

Když se narodil můj syn a já v žádném případě nechtěl svou rodinu ztratit, udělal jsem zoufalý pokus, dát rodinné věci do pořádku. Upnul jsem se na jedinou naději, kterou jsem od mládí znal. JEŽÍŠ KRISTUS. Začali jsme pravidelně navštěvovat bohoslužby, začali žít s Kristem, ale jen tak napůl. Pokušení světa a moje sobecké potřeby mi stále byly překážkou v odevzdání mého života Ježíši. Zase jsem začal žít dvojí život.

Po čtyřech letech starostí, strachu a každodenního života s drogově závislým mužem, mě má žena opustila a vrátila se i se synem zpět do Německa. Totálně jsem se zhroutil. Žil jsem na ulici, bral drobné práce a kradl jen kvůli tomu, abych měl peníze na drogy. Byl jsem člověkem, kterým jsem nikdy nechtěl být. Zloděj, rváč, lhář, závislák. Dělal jsem věci, které jsem nikdy dělat nechtěl – kradl jsem, bil druhé lidi, podváděl, žebral a přitom jsem ublížil lidem, kterým jsem nikdy ublížit nechtěl. Stal jsem se zlým, ďábelským člověkem,kterému byl každý a všechno ukradené.

Jenom modlitbám mých rodičů a jiných křesťanů vděčím za to, že jsem byl ještě naživu. 
Skoro celý tento čas, který trval 6 let, jsem skoro vůbec nebyl v kontaktu s mými rodiči a synem, takže jsem nemohl vědět, že moje žena a syn chtějí jet na návštěvu do Ameriky. Nikdo netušil, kde se v tom okamžiku zdržuji, jen moje matka měla silný pocit, že mě musí najít, abych viděl svého syna a on svého otce. Skrze jeden zázrak jí Bůh ve snu ukázal místo mého pobytu a tak mě zkontaktovali. Trhalo mě to na obě strany, trápilo mě špatné svědomí a přesto jsem se velice těšil, až znovu uvidím svého syna. Nakonec jsem se rozhodl, vrátit se domů.

Když jsem byl opět s mou rodinou, vyvolalo to ve mně staré, dlouho zapomenuté pocity. Trápily mě myšlenky, jak jsem jen mohl dát vsázku rodinu kvůli drogám, a že už není žádná možnost, jak dát vše zase do pořádku. Ale Bůh měl opět svůj plán. Zázrakem jsme se znovu s mojí ženou sešli dohromady. Po jednom roce jsem se odstěhoval do Německa a tam začal pomalý léčebný proces. Německo – pro mě zóna bez drog, moje žena, můj syn a četné modlitby mých rodičů mě ochránily před zničeným životem a dokonce před smrtí. Bůh použil Německo jako východisko z mé drogové závislosti. Krok za krokem mě skrze svého Syna Ježíše Krista a nesmírnou milost přivedl opět k sobě. Začali jsme pravidelně chodit na bohoslužby, navštěvovali skupinky, kurz základů křesťanského života a nakonec jsme se seznámili s muži z „Holy Riders“. Po dlouhém poskakování na obě strany jsem nakonec úplně a absolutně odevzdal svůj život do rukou Ježíše.

Už pět let jsem svobodný od drog, moje vina je odpuštěna. Konečně mám opravdové přátele, pokoj a svobodu ve svém životě a skrze JEŽÍŠE vidím realitu takovou, jaká má být, a jaká už dlouho mohla být. Tento úžasný pokoj jsem od svého dětství nikdy necítil! CHVÁLA BOHU! Drogově závislý je zachráněn skrze JEŽÍŠE, žena má zpátky svého muže, syn má otce, rodina je zase pohromadě. VŠECHNA CHVÁLA A SLÁVA JEŽÍŠI KRISTU, MÉMU PÁNU A SPASITELI – AMEN!

Pokračování ZDE